06-Minulost

15. července 2011 v 18:06 | Tamara |  Prokletí
,,Takže ty nám opravdu nic neřekneš jo?"hlesl Yoshizuki.
,,Tobě ani náhodou,"zachraptěla jsem. Yoshizuki se pousmál a vzal do ruky bič. Už jsem mněla po těle řezné rány a modřiny ale rány po biči jsem ještě nemněla. Zatnula jsem zuby. Nechtěla jsem křičet i když ta bolest byla velká. Nakonec jsem to ale nevydržela a začala jsem řvát. Yoshizuki mně bičoval tak silně, že za chvíli už jsem tu bolest ani nevnímala. Když viděl, že se mnou žádná zábava není tak přestal a odešel. Za nedlouho někdo vešel do místnosti. Podívala jsem se na osobu. Byla to Tamara.
,,Mami?!"zachraptěla jsem.
,,Mizore."hlesla a okamžitě šla ke mně. Zhrozila se když mně viděla celou od krve. Odvázala mně se řetězu a vzala do náruče. Vyšla na chodbu když tu najednou ji někdo zastavil byl to Yoshizuki.
,,Kam si jako myslíš, že jdeš?"hlesl Yoshizuki.
,,Beru si svoji dceru."hlesla Tamara.
,,Dokud já neřeknu tak nikam nepůjde."řekl Yoshizuki a postavil se do bojové pozice. Tamara mně položila na zem a dala se do boje. Najednou Tamara upadla na zem a lapala po dechu. Bylo ji blblě.
,,Mami,"zasípala jsem.
,,Neboj Mizore já tě ochráním,"řekla odhodlaně a postavila se na nohy ale hlava se jí točila. Tamara se chytla za břicho. Děsně ji to bolelo. Do místnosti vtrhli Genesis, Sephiroth a Angeal. Yoshizuki se usmál a probodl Tamaru. Všem ztuhla krev v žilách. Sephiroth k ní rychle přiskočil. Já se vystrašeně dívala na mamku. Postavila jsem se na nohy a šla k ní ale před očima se mi udělala tma a já spadla ale ne na zem ale do něčeho měkého. Genesis mně podepřel a zděsil se když uviděl v mých očích čistou nenávist. Vzal mně do náruče a odnesl pryč.

Zack vešel do mého pokoje. Cloud seděl na židli vedle mně a já pořád spala. Když Cloud uslyšel, že někdo přišel tak se koukl. Zack si sedl vedle něho.
,,Tak co?"hlesl.
,,Nevím. Pořád se neprobudila. Kdo ví jestli se ještě vůbec probudí."hlesl Cloud ustaraně.
,,Proč by se neměla probudit?"divil se Zack a tak mu Cloud teda všechno řekl co se dozvěděl od Genesise.
,,Páni."vydralo se Zackovi z úst.
,,Ale neboj Mizore se probudí. Má přece tebe a jen tak by tě neopustila."snažil se Zack povzbudit Clouda.
,,Já jí věřím ale mám strach, že se opravdu neprobudí. V jejích očích mněla tolik strachu a bolesti. Ještě nikdy jsem nic takového neviděl."
,,Právě proto musíš zůstat s ní. Mizore tě má ráda a je vidět, že když je s tebou tak je šťastná. Nemůžeš to teď vzdát. Ona by se taky nevzdala."hlesl Zack.
,,Máš pravdu. Nemůžu ji nechat samotnou."hlesl Cloud. Najednou ucítil jak jsem pohnula rukou.
,,Mizore?"koukl na mně. Já otevřela oči.
,,Cloude?"zachraptěla jsem.
,,Už jsme se báli, že se neprobudíš,"hlesl Zack.
,,Proč bych se...počkat Genesis vám to řekl, že?"
,,Jo řekl nám všechno."přiznal Cloud.
,,Kde to jsem?"snažila jsem se myslet na něco jiného.
,,V nemocnici."odvětil mi Zack. Na to jsem nic neodpověděla. Nenáviděla jsem nemocnici od té doby co umřela máma.
,,Chcu odsud pryč,"hlesla jsem.
,,Mizore mněla bys zůstat tady dokud ti nebude líp."přesvědčoval mně Cloud.
,,Já tu ale nechci být. Pronásleduje mně tady moje minulost. A já na to teď opravdu myslet nechci. Chcu domů."
,,Myslím, že to je dobrý nápad,"hlesl Genesis. Všichni se na něho otočili.
,,Vemte Mizore domů. Tam ji bude lépe naž tady."usmál se na mně Genesis.
,,Děkuju Gene,"usmála jsem se. Genesis ještě ke mně přistoupil a šáhl mi na čelo. Vypadá to, že teď už ti žádné nebezpečí nehrozí takže můžeš jít domů."usmál se Genesis.
,,Kluci počkáte mně prosím vás před branou? Potřebuju se ještě vzít nějaké věci."hlesla jsem.
,,Půjdu s tebou,"řekl hned Cloud.
,,Tak dobře,"svolila jsem. Postavila jsem se na nohy. Trochu se mi motala hlava ale jinak jsem byla v pohodě. Cloud mně naštěstí podepřel a tak jsme odešli. Zack nás šel mezitím čekat před budovu.
Došli jsme k mému pokoji. Odemkla jsem dveře a vešli jsme dovnitř. Všechno to tu zůstalo tak jak jsem to tu zanechala. Z komůrky jsem si vzala tašku abych to mněla kde dát.
,,Chceš s něčím pomoct?"zeptal se Cloud.
,,To je dobrý zvládnu to sama. Jestli chceš tak se tu můžeš porozhlídnout."hlesl jsem a zalezla do ložnice kde jsem mněla skoro všechno oblečení. Cloud se rozhlížel kolem sebe kde ho zaujal stůl, na kterém byly rozházené papíry a tušky. A tak se šel podívat co tam mám. Byly tam různé obrázky. Na některých byla krajina a na některých byly lidi. Mněla jsem tam Rena, Sephirotha, Genesise, Angeala a dokonce našel i obrázek Rufuse. Ale nikde neviděl, obrázek mojí matky. Položil kresby zpátky na stůl a najednou ho zarazila fotka. Vzal ji a prohlížel si ji. Byla jsem tam já, Sephiroth a moje máma. Cloud hned poznal čím jsem rodíčům tak podobná. Barvou vlasů matce a obličejem otci. Viděl jak se na té fotce krásně usmívám. V mých očich bylo vidět štěstí. Ale teď když se do nich podíval bylo v nich vidět jen smutek. Za chvíli jsem se tam objevila a Cloud schoval fotku za tričko.
,,Tak můžem vyrazit,"usmála jsem se a hodila si přes rameno tašku.
,,Ukaž já ti to vezmu,"hlesl Cloud, vzal mi tašku a šli jsme.
Když jsme dojeli domů tak bar už byl zavřený. Asi tam dneska moc lidí nebylo. Tifa už asi spala a tak jsme se všichni potichu vkradli nahoru. Já si hodila tašku do svýho pokoje a šla se osprchovat. Sprcha mi udělala moc dobře. Když jsem byla hotová tak jsem se usušila a oblékla. Zalezla jsem si do pokoje a lehla si na postel. Chvíli jsem se převalovala a nemohla usnout. Nakonec jsem to vzdala a rozhodla se jít ke Cloudovi. Vylezla jsem na chodbu a zastavila se u Cloudových dveří. Přemýšlela jsem jestli to je dobrý nápad ale nakonec jsem zaklepala. Ozvalo se dále a já teda vešla dovnitř.
,,Copak je Mizore?"podíval se na mně Cloud.
,,Nemůžu usnout,"přiznala jsem. Cloud mi tedy naznačil ať si du lehnout k němu a já šla. Přitulila jsem se k němu a on mně objal a hladil mně po vlasech.
,,Už je ti líp?"zeptal se. Já kývla hlavou.
,,Zlobíš se na mně?"špitla jsem. Cloud nechápal proč by se na mně měl zlobit.
,,Kvůli tomu jak ti pořád přidělávám starosti a taky kvůli tomu, že jsem se vyspala s tím hajzlem."vysvětlila jsem.
,,Už jsem ti říkal, že na tebe naštvaný nejsem a ani nebudu. Nebyla to tvoje vina. Nemůžeš za to. A to že mi přiděláváš starosti. Každý si v životě něčím prošel a rozhodně tě nebudu odsuzovat proto, že k tobě osud nebyl příjemný. Mám tě rád takovou jaká jsi."
,,Miluju tě,"hlesla jsem.
,,Já tebe taky,"usmál se na mně Cloud a podíval se mi do očí. Už v nich neviděl takový smutek. A to bylo dobře. Byl rád, že mi aspoň nějak pomáhá. Ještě chvíli jsem si hrála s jeho vlasy a pak jsem usnula a on po chvilce taky.


Sephiroth seděl na pohovce a přemýšlel. Vzpomínal na minulost. Kdyby možná tenkrát Tamaru poslechl tak mohl zachránit aspoň ji.

,,Sephirothe já ji musím zachránit."hlesla Tamara.
,,Já vím ale musíme počkat než se vrátí Genesis s Angealem. Sám to nezvládnu."hlesl Sephiroth.
,,Kdo říká, že ty půjdeš sám. Já půjdu s tebou."
,,Tak na to zepomeň jseš těhotná a přece nechceš aby se tobě nebo dítěti něco stalo."protestoval Sephiroth.
,,Nic se mi nestane budu v pořádku."
,,Ne počkáme na ostatní. Tebe tam nepustím."hlesl Sephiroth. Tamara se naštvala a odešla. Sephiroth si jenom povzdechl a koukal z okna. Prosím pospěšte si. Asi tak za hodinu už tam byli Angeal s Genesisem.
,,Co se sakra stalo?"zeptal se Genesis.
,,Zajali Mizore. Musíme ji zachránit."hlesl Sephiroth. Oba kývli a šli do garáže s vrtulníky. Reno nastartoval vrtulník a vyrazili. Když tam doletěli tak vyskočili z vrtulníku a šli do obrovské budovy. Uslyšeli v dálce boj a šli za zvukem. Sephiroth rozrazil dveře a zůstal stát. Tamara klečela na zemi a držela se za břicho. Yoshizuki se pousmál a probodl Tamaru.
,,Tamaro,"křikl Sephiroth a běžel k ní.
,,Promiň lásko."hlesla Tamara a pohladila Sephirotha po tváři.
,,Ne ty neumřeš."namítal Sephiroth a z očí mu tekly slzy.
,,Postarej se o Mizore,"hlesla Tamara a zavřela oči. Sephiroth položil Tamaru na zem a vrhl se na Yoshizukiho.
,,Genesisi vem Mizore do bezpečí,"hlesl Angeal a vrhl se na nepřátele kteří se tam najednou objevili. Genesis mně vzal do náruče a utíkal pryč. Za chvíli bylo po všem a Sephiroth stál nad umírajícím Yoshizukim.
,,Moji synové tuhle práci dokončí,"hlesl Yoshizuki a zavřel oči.
,,Co tím mohl sakra myslet?"divil se Sephiroth. Z úvah ho vyrušil záblesk. Venku lelo jak s konve a po obloze se mihotaly blesky. Sephiroth si šel dát sprchu a pak šel spát. Rozhodl se, že zítra za Mizore zajde.

Ráno jsem se probudila a vedle mně klidně oddechoval Cloud. Musela jsem se usmát. Chtěla jsem se zvednou ale projela mnou ostrá bolest až jsem sykla a Clouda to hned vzbudilo. Rozlepil oči a koukl se na mě.
,,Promiň nechtěla jsem tě vzbudit,"hlesla jsem provinile.
,,Nic se nestalo. Není ti nic?"koukl na mně.
,,Jen mně bolí celý člověk ale už je mi líp."usmála jsem se. Cloud mně chytil za bradu a políbil mně. Já mu polibek opětovala ale pak jsem se odtáhla, protože mi zakručelo v břiše. Cloud se usmál a vstal z postele a protáhl se.
,,Nepůjdem se zase spolu umýt?"usmál se lišácky.
,,Tak jo,"kývla jsem hlavou a šli jsme opět do jeho koupelny kde jsme si spolu užívali horkou sprchu.
Nahoře zvonil telefon. Tifa ho zvedla.
,,Ano prosím?"hlesla.
,,Jistě, že si tě pamatuju,"usmála se Tifa,
,,Promiň ale ta teď není ale můžu ji za tebou potom poslat."
,,Dobře tak se mněj."hlesla Tifa a položila sluchátko a šla dělat snídani. Za chvíli jsme tam došli i my dva. Sedli jsme ke stolu naproti sobě.
,,Tak jak ti dneska je?"usmála se na mně Tifa.
,,Teď už mnohem líp. Díky za optání."usmála jsem se. Tifa nám podala snídani a dala se s námi potom taky do jídla.
,,Zack tu není?"divil se Cloud.
,,Ne říkal, že má nějakou práci takže dneska vyjel dřív."hlesla Tifa.
,,Jo a abych nezapoměla Mizore. Volal ti Reno a říkal, že by s tebou chtěl mluvit."koukla na mně Tifa. Hm Reno jo.....Posledně jsem ho sjela jak malý štěně. Budu se mu muset omluvit.
,,A co chtěl?"zeptala jsem se.
,,Ptal se jestli jsi v pořádku a jestli by ses nemohla za ním dneska stavit."vysvětlila Tifa.
,,Aha tak to já se za ním dneska stavím jen doufám, že tam nikde nebude Sephiroth."povzdechla jsem.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 drac-lebrun drac-lebrun | Web | 15. července 2011 v 20:44 | Reagovat

Hmm tohle už jsem jednou četla...skoro 2x xD Každopádně píšu to samý, co předtím -> Líbí se mi, jak tam do toho dáváš ty vzpomínky;-) A jsem samozřejmě zvědavá na další:-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama